Koníčky jsou různé. Ale některé vás mohou docela dobře proslavit. Právě takový má 37letá fotografka Rachel Sussman, která žije a tvoří v newyorském Brooklynu. Při svých cestách po světě dorazila v roce 2004 do 7000 let starého cedrového lesa v Japonsku. A tehdy prý pochopila, že jejím posláním je shromáždit a připomenout ostatním lidem „nejstarší živé věci“ a začala pořizovat jejich dokumentární snímky. Brzy jí má vyjít kniha, ale už teď díky ní máme přehled těch nejstarších živých organismů naší planety.
Vedle již zmiňovaného cedrového hvozdu jsou to třeba 3000 let staré kolonie stromatolitů (vápnitých biogenních usazenin, které jsou tvořeny povlaky kalu bohatého na vápník, který se například vysrážením dostal na povrch porostu sinic) v mělkých pobřežních vodách na západě Austrálie. Jednou z nejstarších „věcí“ v Rachelině kolekci jsou 12 tisíc let staré buky v australském Queenslandu. Nicméně i ony jsou „miminky“ proti 80 tisíc let starému porostu osik v americkém Utahu. Na ploše 106 akrů tu rostou stromy, které jsou vzájemně propojeny kořenovým systémem, takže vlastně tvoří jakousi „kolonii“. Už to samo o sobě je zaznamenání hodný přírodní jev, ale věk této „stromové osady“, která byla naživu ještě v dobách, kdy v Americe nežili lidé, je skutečnou raritou.
Proti osikám z Utahu jsou pak dokonalými „novorozenci“ například 2000 let staré baobaby z jihoafrické provincie Limpopo nebo welwitschie podivné, stálezelené rostliny z Namibie a Angoly, kde lze nalézt jedince tohoto druhu podobného stáří. Konkurují jim jihoamerická pouštní rostlina llareta (yareta) nebo porosty arktických lišejníků, které se v pohodě dožívají téměř 3000 let.
zdroj: procproto.cz
