Proč posilovat?

Chceme posilovat svaly, abychom vyléčili nějaké zranění, abychom vytvarovali vlastní tělo,
nebo chceme být aktivní jen proto, abychom se cítili jednoduše fit?

Rozmanitá struktura tréninku by měla odpovídat rozmanitosti cílů, kterých hodláme v praxi dosáhnout. Pokud hodláme skutečně zvětšit objem svalů, je třeba posilovat skutečně intenzivně. Posilování svalů za účelem “zpevnění” naopak nevyžaduje maximální výkony.

Výhody spojené s dlouhodobým posilováním svalů celého těla jsou ovšem s ohledem na provedení tréninku pro všechny stejné. Nejdůležitější z nich lze shrnout do čtyř bodů.

1. Preventivní význam

• zachování a zvýšení obecné tělesné výkonnosti i zatížitelnosti podpůrného a pohybového aparátu,
• prevence správného držení těla,
• zvýšení hutnosti kostí a tím prevence osteoporózy,
• trénovaný svalový korzet nás chrání před zraněními a opotřebením kostí,
• kompenzace jednostranných a opakovaných pohybů (zatížení) v práci nebo v průběhu všedního dne,
• kompenzace jednostranného svalového zatížení ve sportech, jako je tenis, badminton nebo golf,
• působení proti přirozenému úbytku svalové hmoty ve stáří.

2. Rehabilitační význam

• obnovení svalové síly po zraněních,
• odstranění bolestí, způsobených nedostatečně posílenými sval. skupinami (např. při bolestech zad),
• odstranění vadného držení těla a jiných svalových dysbalancí.

3. Psychický význam

• zvýšení sebevědomí a sebeúcty,
• zvýšení stability těla,
• zlepšené vnímání těla,
• upravené a správně dávkované posilování svalstva jednoduše navozuje dobrou atmosféru,
• zlepšuje náladu a zdravotní stav.

4. Fyzický význam

• zlepšení kvality struktury svalů, zpevnění tkání,
• zvětšení objemu svalů, cílené profilování a tvarování těla,
• redukce podílu tuků v těle,
• zlepšení držení a celkového vzhledu těla,
• trénované svaly mohou posloužit jako základ pro jiné sportovní aktivity.

Jak jste možná z výše uvedeného výčtu nejdůležitějších výhod trénovaných svalů postřehli, mají trénované, silné a vytrvalé svaly mnohem větší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Silné svaly na paži ovšem nejsou vše, co “posilování proti odporu” nabízí. Cílené posilování svalů stejně jako posilování individuální může hrát v rámci všeobecně zaměřeného fitness programu významnou roli. Pevné a dobře tvarované svaly jsou nejen důležité a hezké, propůjčují nám také více fyzické a životní síly pro překonávání rozmanitých úkolů a nároků všedního dne.

zdroj: seberizeni.cz

Buddha

Ho’oponopono – Čištění mysli

Celá metoda Ho’oponopono je založená na čištění – mysli, vzorců myšlení, vzpomínek, o návratu do „nulového stavu“, který můžeme také nazvat stavem dokonalého bytí. Vyčištěná mysl je mysl zbavená ega, tedy naší formy, která je závislá na minulosti, míjející přítomnost a řešící budoucnost.

Je více než zřejmé, že jako lidé jsme si vytvořili po tisíciletí vzorce myšlení, tedy programy, na základě nichž jednáme, přizpůsobujeme se jim, nahlížíme díky nim na náš život, lidi kolem nás, životní situace… Spousta z těchto programů je pouhým virem, který napadá naši mysl a nutí nás k chybným rozhodnutím, špatným interpretacím „skutečnosti“, ke strachu a pochybám…

Strach je emoce, která vzniká v naší mysli na základě zkušeností a zabývá se budoucnosti. Jistě jste si mnohokrát položili otázku, co by se mohlo stát kdyby… (doplňte si sami), toto není možné, jelikož… (opět si doplňte), a tak bychom mohli pokračovat dále. K mnoha změnám, přijetím výzev v našem životě se nikdy neohodláme, jelikož máme strach. Může se jednat o strach ze změny, selhání, nepřijetí, o strach z reakcí našeho okolí…

1. První a důležitým krokem je uvědomění si, že vy sami nejste svou myslí. Mysl je jenom vědomým nástrojem. Pokud se vám povede se od vaší mysli odprostit, můžete volně své myšlenky pozorovat. Pouhým pozorováním mysli, kdy není nutné vaše myšlenky analyzovat můžete zjistit, jak a proč reagujete na dané situace.
2. Druhým krokem je uvědomění si (nikoli svou myslí, ale vnitřím a hlubokým vědomím, vašim pravým já), že máte možnost volby. Reagujete-li na dané podněty na základě vytvořených vzorců myšlení a chování (vzorce vznikají už v prenatálním stádiu života, výchovou rodičů, přejímáním vzorců z okolí atd.) můžete tyto mnohdy zásadně chybné programy vyčistit. Způsobů je mnoho – meditací, zklidněním mysli, nalezení hlubšího významu bytí, pomocí metody Ho´oponopono.

Právě havajská metoda Ho´oponopono nabízí relativně jednoduchý způsob, který zabraňuje předjímání skutečnostem, k čištění nám dosud zaběhnutým programům naší mysli. Proč je právě opakování slov Miluji Tě, prosím odpusť mi, omlouvám se a děkuji Ti tak účinné…? Protože jde o věty, které běžně užíváme v našem životě, při komunikaci s okolím a staly se naší běžnou součástí. Mnohdy jde o pouhé a prázdné fráze postrádající svůj hluboký význam.

• Když říkáte „Miluji Tě“, vypouštíte do světa myšlenkovou energií lásky, sami k sobě, k okolí, ke všem živým bytostem, k celému vesmíru. Láska je jednou z nejsilnějších a nejmocnějších energií, která nás obklopuje. Je-li nepodmíněná, čistá a upřímná je nejsilnějším lékem na všechny bolesti těla i duše.
• Vyslovíte-li „prosím odpusť“, říkáte nahlas, že si uvědomujete možných chyb, křivd a bolestí, jež jste se mohli dopustit. Odpuštění je velmi důležité, odpuštění sobě samému je vyjádření našeho uvědomění toho, že se můžeme dopustit chyby, ale zároveň se nelitujeme, neboť víme, že rosteme a snažíme se býti lepšími lidmi…
• „Omlouvám se“ je upřímným vyjádřením lítosti. Lítost nemusí být omluvou za slabost, je to omluva za naše jednání, mnohdy chybné, způsobující bolest či utrpení. Omlouvejte se, dokonce se často omlouvejte sami sobě za hříchy, jež jste se na sobě dopustili. Jak říká Hew Len – omlouvám se neříkáte proto, aby to slyšelo božství, ale aby jste to slyšeli vy sami.
• „Děkuji Ti „je výraz vděku a pokory za vše, co nás potkalo. Vyjádřením upřímného vděku i za věci, jež vás zranily, ublížily vám, způsobily nepříjemnosti, strach i bolest dokazujete, že si uvědomujete hodnotu všech věcí, které vás oblokupují, nejenom hmotných, ale i zkušeností a situací. Děkujte každý den za vše, co vás potká. Děkujte za to, že jste, že se ráno můžete probudit, že můžete prožít další, že máte příležitost k růstu i ke změnám.

Mysl vyčištěná od minulosti, nezatížená budocností, nám dává jedinečnou příležitost k uvědomění si významu bytí. Svět i vesmír je krásný a dokonalý, bude záležet jen na vás, jak je budete vnímat…

Nekonečný klid a mír začíná vámi.

zdroj: seberizeni.cz

Stroj na nemoci: Proč vás výrobci léků udržují nemocné?

Proč jsou neúčinné a nebezpečné léky rozšiřovány organizacemi „pro zdraví veřejnosti“ místo užívání dobře zavedených přirozených řešení s prakticky nulovými vedlejšími účinky? Pravdou je, že výrobci léčiv prostě nebudou profitovat v případě probuzení světa k množství volných zdraví podporujících látek, která poráží předražená farmaceutika a lékařské zákroky.

Nebylo by potřeba žádných farmaceutických výrobců, falešných organizací „pro veřejné zdraví“ prodávajících nejnovější „zázračné“ léky a určitě ne žádných výzkumných organizací. které jsou živy z darů jednotlivců s dobrým srdcem.

Můžete si myslet, že je to nemožné a že se přírodní řešení prostě nemůže rovnat „vědecky prokázané“ farmacii. Ve skutečnosti právě vědecké důkazy vyvracejí bezpečnost a účinnost farmaceutických léků a zároveň zdůrazňují nadbytek přínosných vlastností spojených s levnými a volnými důležitými živinami.

Kontrast: Léky na rakovinu způsobují „mega“ nádory, kurkuma zmenšuje nádor o 81%

Nedávno bylo zjištěno, že léky na rakovinu spolu s chemoterapií, vyzdvihovány skupinami „pro veřejné zdraví“ jako jediná možnost pro mnohé onkologicky nemocné, ve skutečnosti způsobují masivní nádory a následně zabíjejí pacienta. Tyto léky jsou tedy nejen zcela neúčinné, ale také smrtící. Jedná se o léky, které se prodávají za vyšší cenu a jsou považovány za vědecky ověřené.

Mezitím ukázal peer-reviewed výzkum, že koření známé jako kurkuma může přirozeně zmenšit nádor až o 81%. Vědci zjistili, že kurkumin (derivát z kurkumy) dramaticky zmenšuje mozkové nádory o 81% v 9 z 11 zkoumaných studií. Navíc tu není žádný důkaz o toxicitě. Hojně používaná jako koření v jižní Asii a Středním východě je kurkuma neustále zdůrazňovaná jako extrémně silné proti-rakovinné řešení. Navíc je kurkuma velmi levná a je dostupná po celém světě – od od Saúdské Arábie až po Kentucky.

Toto je jen jeden příklad z vědeckého výzkumu potvrzujícího přírodní alternativy a zároveň zdůrazňujícího velké nebezpečí spojené s mainstreamovými léčivy tlačenými farmaceutickými společnostmi jako jediný lék.

Antibiotika způsobují duševní nemoci, které výrobci léků léčí antipsychotiky

V roce 2011 bylo zveřejněno zjištění, že antibiotika trvale ničí prospěšné střevní bakterie a poškozují zdraví střeva. Jak možná víte, stav střeva je přímo spojen se stavem vašeho mentálního zdraví a někteří jdou dokonce až tak daleko a říkají, že střeva jsou váš „druhý mozek“. To znamená, že užívání antibiotik může ve skutečnosti započít duševní onemocnění (spolu s cukrovkou a metabolickým syndromem), což je poměrně zajímavé, pokud zvážíme, že polovině Američanů má být za jejich života diagnostikována duševní nemoc.

Jaká je odpověď na rychle rostoucí počty duševně nemocných v podání výrobců léků a mainstreamového medicínského průmyslu. Předepsat mysl-upravující antipsychotika. Předepsat další léky k léčbě vedlejších efektů jiného léku znamená větší zisky. Nakonec extrémní zisky generované z antipsychotik se staly zjevnými v roce 2008, kdy se staly nejprodávanějšími léky terapeutické třídy na předpis v USA a při prodejích vynesly více než 14 miliard dolarů.

Samozřejmě se tyto antipsychotika podávají pacientům místo skutečného řešení základních problémů spojených se střevním zdravím. Výsledkem je pacient pod vlivem mozek ovlivňujících účinků a nikdy se skutečně „nezotaví“ ze své duševní nemoci. Místo toho je odsouzen k celoživotnímu užívání předepsaných léků s možností budoucího snížení dávek. Skutečným řešením záležitosti střevního zdraví je nezbytné využití probiotik k obnovení vyčerpaných prospěšných bakterií zpět do vašeho střeva.

To může být snadno provedeno pomocí přírodních potravin nebo vysoce kvalitních doplňků. Fermentované potraviny, jako je zelí, tempeh, miso nebo kefír jsou všechny bohatými zdroji probiotických bakterií. Ale výrobci léčiv vám to nikdy dobrovolně neřeknou, protože všechny tyto potraviny lze nalézt za pár desítek korun na místním farmářském trhu a mohou pracovat efektivněji při obnovování duševního zdraví než nebezpečná antipsychotika.

Změna paradigmatu

Výrobci léčiv chtějí, abyste zůstali nemocní, unavení a hledali farmaceutické řešení. Abychom viděli změnu, je třeba přinést přirozená řešení do záře reflektorů. V důsledku toho klesne prodej léků a tyto korporace začnou upadat poté, co utratily miliony na nejnovější lék proti rakovině, který se ukazuje být smrtelnější než nemoc samotná.

Skutečná změna paradigmatu se blíží – hnací kola stroje na nemoci zpomalují aby zastavila.

zdroj: ac24.cz

Budoucnost odhalena - Kosmická Energie

Věda zla

Nacisté. Sérioví vrazi. Vojáci ve věznici Abú Ghraib. Co nutí lidi páchat hrůzné činy? Narodili se zlí, nebo se zlými stali? Je takzvané „zlo" výsledkem těžkého dětství, nebo má tyto člověkem způsobené hrůzy na svědomí nějaký psychologický faktor? Vydejme se do hlubin lidského mozku s těmi, kteří se s takzvaným zlem konfrontují každý den..

Made in China

Kdo z nás se někdy nenechal zlákat úžasnou nabídkou výloh, hlásajících například "Vše za 39,-"? Najdeme tu neuvěřitelné množství drobných zbytečností, které koupíme třeba s tím, že je věnujeme tetě k narozeninám nebo neteři k vánocům. Asi málokterý kupující si uvědomí, že za každou z těch maličkostí stojí lidská práce. Drtivá většina takového zboží pochází z lidnaté Číny. Mezi ty, kteří v těžkých podmínkách, dlouhých směnách, daleko od rodiny vyrábějí něco, co vlastně vůbec nikdo nepotřebuje, patří i manželský pár, který si vybrali francouzští dokumentaristé. Doma na dalekém venkově nechali manželé babičce a dědovi dvě malé děti, které vídají zhruba jednou za tři roky. Jinak je jejich život mrazivě jednotvárný: dvanáctihodinová směna v továrně, jídlo a spánek ve stísněném pokojíku ubytovny. Po zaplacení všech závazků jim zbyde v přepočtu 100 EUR. Je pravděpodobné, že až ušetří dost peněz na zaplacení dluhů z podnikání a také na lepší život svým dětem, budou právě pro ně úplně cizími lidmi ...

Americký neurochirurg: Posmrtný život existuje

Americký neurochirurg Dr. Eben Alexander, který pracuje 25 let na Harvard Medical School, onemocněl r. 2008 na zánět mozkových blan a dostal se na týden do komatu.

Zažil při tom cestu do posmrtného, nadpřirozeného světa. Svědčí o tom tento týden v týdeníku Newsweek, kde píše o své nové knize na toto téma:

Jako neurochirurg jsem nevěřil na fenomén předsmrtných zážitků, píše autor. Jako neurochirurg rozumím tomu, co se děje v mozku u lidí, kteří se blíží smrti, a vždycky jsem byl přesvědčen, že existuje dobré vědecké vysvětlení pro nadpřirozené cesty na nebesa, které zažívají lidé, kteří o vlásek unikli smrti. Na podzim r. 2008, po sedmi dnech v komatu, kdy lidská část mého mozku, neokortex, byla neaktivní, jsem zažil něco tak hlubokého, že mi to dalo vědecký důvod věřit v existenci vědomí po smrti.

Neexistuje vědecké vysvětlení, jak je možné, že zatímco mé tělo leželo v komatu, moje mysl – mé vědomí, mé vnitřní já – bylo naprosto při životě. Zatímco neurony mého kortexu stoprocentně ochromily bakterie, které na ně zaútočily, moje vědomí, osvobozené od mozku, se vydalo na cestu do širší, nové dimenze vesmíru, do dimenze, o níž jsem nikdy nevěřil, že existuje a před zážitkem komatu bych ji odmítl jako nemožnost.

Avšak ta dimenze – kterou popsali četní svědci, kteří se dostali na pokraj smrti – skutečně existuje.

Všechny hlavní argumenty proti přesmrtným zážitkům uvádějí, že tyto zážitky jsou důsledkem minimálního, dočasného či částečného špatného fungování kortexu. Avšak k mé předsmrtné zkušenosti došlo v situaci, kdy tomu nebylo tak, že by můj kortex špatně fungoval – můj kortex byl prostě stoprocentně vypnutý. Je to jasné z vážnosti a doby trvání mé meningitidy a je to zdokumentováno CT skeny mého mozku a neurologickými vyšetřeními.

Na základě dnešního lékařského porozumění mozku je absolutně nemožné, abych během svého komatu zažil jakékoliv, třeba jen omezené vědomí.

Trvalo mi dlouhé měsíce, než jsem se vyrovnal s tím, co se mi přihodilo. Nejen prostě s tím, že bylo lékařsky nemožné, aby byl během svého komatu při vědomí, ale – a to bylo důležitější – i s tím, co se dělo během té doby.

Na začátku svého dobrodružství jsem byl v mracích. Velkých, nadýchaných, oranžovobílých mracích, které byly kontrastně vidět proti tmavěmodré obloze.

Vysoko nad mraky – neobyčejně vysoko – létala přes oblohu hejna průhledných, světélkujících bytostí a zanechávala za sebou dlouhé stopy.

Byli to ptáci? Andělé? Ta slova se prostě na ty bytosti nehodí. Byly to bytosti vyšších forem.

Seshora se šířil zvuk, obrovský a zvučný. Byl téměř hmotný, bylo to jak déšť, který cítíte na kůži ale nezmoknete.

Slyšel jsem vizuální krásu stříbrných těl oněch světélkujících bytostí a viděl jsem radostnou dokonalost toho, co zpívaly. Zdálo se, že není možné pozorovat cokoliv v tomto světě, aniž by se člověk nestal jeho součástí.

A je to ještě podivnější. Po většinu mé cesty byl se mnou kdosi jiný. Žena. Byla mladá a pamatuju se, jak vypadala, naprosto podrobně. Měla vysoké lícní kosti a hluboké modré oči. Zlatohnědé kadeře rámovaly její krásnou tvář. Když jsem ji poprvé uviděl, letěli jsme na nesmírně složitém povrchu, který jsem po chvíli poznal jako motýlí křídlo. Kolem nás byly miliony motýlů.

Oděv té ženy byl jednoduchý, ale jeho barvy – měly tutéž zahlcující, nesmírně pronikavou živost jako všechno ostatní. Dívala se na mě pohledem, za který byste se vzdali celého dosavadního svého života. Nebyl to romantický pohled ani pohled přátelství. Bylo to něco vyššího.

Aniž by použila slov, promluvila na mě. To, co říkala, mnou proletělo jako vítr a okamžitě jsem porozuměl, že je to pravda.

To, co říkala, mělo tři části, a pokud by se to dalo přeložit do lidské řeči, bylo by to toto:

“Jsi milován, navždy, pořád.”

“Nemusíš se ničeho bát.”

“Není nic, co bys udělal špatně.”

Naplnilo mě to obrovským a šíleným pocitem úlevy. Bylo to, jako by mi někdo předal pravidla hry, kterou jsem hrál celý život, aniž bych jí pořádně rozuměl.

“Ukážeme ti tady mnoho věcí,” řekla žena znovu, beze slov, ale tím, že jejich pojmovou esenci přímo včlenila do mě.

“Ale nakonec se vrátíš.”

Na to jsem měl jedinou otázku:

Vrátím se kam?

Ptal jsem se beze slov této bytosti:

Kde jsem?

Kdo jsem?

Proč jsem tady?

Odpověď vždycky přišla v explozi světla, barvy, lásky a krásy, které mou prošly jako obrovská vlna.

Pak jsem se dostal do obrovského prostoru, naprosto temného, nekonečného, ale zároveň nekonečně útěšného. Přestože tam byla naprostá tma, zároveň byl ten prostor plný světla. To světlo pocházelo ze zářící koule, která byla jakýmsi “tlumočníkem” mezi mnou a touto obrovskou přítomností.

Jsem si vědom toho, že je to naprosto neuvěřitelné, jenže to bylo všechno naprosto skutečné.

Moderní fyzika nám praví, že vesmír je nedělitelnou jednotou. Před mým předsmrtným zážitkem byly takové pojmy jen abstrakcemi. Dnes jsou pro mě realitou. Nejenže je svět vesmír definován jednotou, je také – teď to vím – definován láskou.

Strávil jsem desítky let jako neurochirurg v jedné z nejprestižnějších lékařských institucí v této zemi. Vím, že mnoho mých kolagů zastává názor, jaký jsem zastával i já, že mozek, a to právě kortex, vytváří vědomí a že žijeme ve vesmíru, v němž neexistují emoce. Avšak to je nyní rozdrceno. Po zbytek života budu zkoumat pravou podstatu vědomí a budu se snažit ujasňovat, že jsme něčím daleko víc než fyzickým mozkem.

Knihu dr. Ebena Alexandera Proof of Heaven: A Neurosurgeon’s Journey into the Afterlife (Důkaz nebe: Cesta jednoho neurochirurga do posmrtného života), vydává nakladatelství Simon & Schuster 23. října 2012.

Zdroj: thedailybeast.com, Překlad: blisty.cz

Jak vypadá denní jídelníček Jaroslava Duška?

Jaroslav Dušek: Denní jídelníček? Vypadá tak, že v něm víceméně bývá jedno jídlo a někdy je to třeba jen polévka. Postupem času jsem zjistil, že tři jídla denně nedokáži vůbec sníst, že to je strašně moc jídla. Prostě jsem vypozoroval, že jím zbytečně mnoho a začal jsem jíst méně a menší porce. Dnes bych již jen tak bez přípravy nedokázal sníst klasické jídlo včetně polévky a dezertu.

Zajímá mě, to jedno jídlo je v poledne?

Jaroslav Dušek: Většinou to tak vychází, že to je v poledne nebo po poledni. A k tomu jsem tak postupně dospěl. Protože téměř každý večer hrávám na jevišti a před představením nejím, aby mě trávení při hře nerušilo. Jednu dobu jsem zkoušel jíst obden, ale špatně se mi to dodržovalo. Třeba jsem se přistihl, že jsem v půstový den uzobl automaticky pár oříšků. Tak jsem se rozhodl, že budu jíst denně, ale málo. Cítím se tak lépe.

Říkal jste, že jíte bezmasá jídla. Moc by mě zajímalo, jak se to stane, že se člověk přeorientuje z “všežravce” na “býložravce”, pokud to tak smím říci?

Jaroslav Dušek: Já jsem to měl velmi jednoduché. Před pár lety jsem začal zkoumat, proč mě občas pálí žaludek. Zda je to po kávě, protože mě napadlo, že to způsobuje káva. Ta to ale nebyla. Pak jsem zjistil, že to dělá maso. A když jsem začal to maso vyřazovat, přestal mě žaludek pálit, bylo mi lépe a celkově mi to prospělo. No a jak jsem začal jíst méně, začal jsem zvažovat, co vlastně budu jíst. Když jíte hodně, sníte vše, na co přijdete. Tam zobnete, tu zobnete, tam ochutnáte, dáte si, proč by ne. Pak vás trošku bolí břicho, říkáte si “to jsem to dnes ale přehnal, zítra se to už nesmí opakovat!” Jenže když jíte míň, už si začnete vybírat, zda to či ono opravdu stojí za snědení. Řeknete si, že určitá plnidla vám nestojí za to, abyste si jimi zaplácli žaludek.

Takže takhle jste se tedy zbavil masa?

Jaroslav Dušek: Takhle to maso samo nějak pozvolna odcházelo a definitivně odešlo loni, 6. února, kdy jsme se vrátili z hor z Rakouska. Tam je hodně masitých jídel v restauracích, takže jsem maso pojedl a opět jsem zjistil ověřený poznatek, že mi to zase nedělá dobře. Když jsem se vrátil, tak jsem udělal takový obřad, dal jsem si v jedné restauraci candáta a tím jsem se s masem rozloučil. Poděkoval jsem mu za všechno dobré, co pro mě udělalo a vysvětlil jsem mu, že teď již budu bez něj. I svým buňkám v těle jsem to sdělil, aby nebyly zmatené.Na masu je často mentální závislost.

Dalo by se to vlastně nazvat “Jednoduchá cesta k vegetariánství”.

Jaroslav Dušek: Já o sobě ale neříkám, že jsem vegetarián. Nelpím na takovém označování. To bych musel být opravdu důsledný a to by mě asi trochu vyšinulo. Já to nemám úplně prozkoumané a nevím, v které čokoládě je nějaká emulze, která je z masa. Vím, že jsou lidé, kteří to důkladně zkoumají a upozorní vás na to, že ve sladkostech je želatina z masa. To jsou, podle mého, opravdoví vegetariáni. Já to zase takhle nemám. Já jdu spíš jenom intuicí. Vidím potravinu, která se mi zdá pro mé tělo vhodná a sním ji, tu co se mi nezdá nejím. Radím se se svým tělem.

Někdy se mi stane, že něco dám do pusy, ale zjistím, že tělu to nechutná, tak to vyplivnu. Právě v době, kdy jsem od toho masa několikrát opakovaně odcházel, byly takové recidivy, že jsem uviděl salám, který jsem měl dříve rád a říkal jsem si, že si jedno kolečko dopřeji. A ono se fakt stalo, že jsem hodil to kolečko do pusy, se starou dobrou chutí jsem skousl a najednou se mi v puse rozlilo něco tak odporného, že jsem to musel vyplivnout. V tu chvíli jsem si řekl, že se to ode mě vzdálilo a já se od téhle potraviny posunul jinam.

Je všeobecně zažitý názor, že z jídla čerpáme energii. Když vás ale poslouchám, u vás to tak není, nebo se pletu?

Jaroslav Dušek: Mně se líbí vysvětlení, že blíže ke světlu je rostlina. Potřebujeme do těla dostat energii a většinou jde o tu sluneční, světelnou. A my jí dostáváme přes to jídlo. No, a rostlina je blíže k slunci než maso, protože je vlastně z toho světla a vody utkána. Maso vznikne až o kousek dál od slunce, protože zvíře musí tu rostlinu sníst nebo musí dokonce sníst i jiné zvíře. A často žere různé léky, odpady či dokonce kaly. A to si my potom vpravujeme zase do svých těl. Dokonce existuje názor, který říká, že jídlo vám energii odčerpává. Že jídlo jíme, když máme energie moc a potřebujeme ji srazit dolů. To se mi líbí, neboť si dobře pamatuji stavy únavy po větším jídle či dokonce po nějaké žranici.Začalo mi to být divné a nepříjemné, že když se najím, cítím se těžce a unaveně. Tak jsem jídlo omezil a bylo mi lépe, celkově. Opět jde o mentální návyk, třikrát denně se přejíst, přitom když jíte málo, klidně obden, je vám výborně.

Znovu jste zmínil, že jíst nepotřebujete. Jak je to s tekutinami ?

Jaroslav Dušek: Piji a piji hodně. Hlavně vodu a čaj, vypiji i kávu, tak jednu denně, někdy ani to ne. A potom samozřejmě ovocné a zeleninové šťávy, které si vozíme z Bio farmy.

Nákupy na Bio farmě budou naše čtenáře zajímat, prozradíte víc?

Jaroslav Dušek: K tomu jsme postupně časem doma dospěli. Řeknete si, proč bych si nezajel nakoupit na Bio farmu, byť je to relativně o něco dražší, ale zase jak se to vezme. Ta potravina je mnohem intenzivnější. Já mám hrozně rád základní potraviny jako brambory, rýži. Miluji brambory se zelím. A ani nejsem přítelem moc velkého a přemrštěného kořenění, kdy koření přebíjí chuť té potraviny. Také se doma vracíme k opomenutým potravinám, jako je pohanka, jáhly, červená čočka. Velkým objevem je dýně Hokkaidó, úžasná osobnost. Je to oranžová dýně plná betakarotenu a dělá se z ní vynikající polévka. Něco na způsob hrachové polévky – pyré. Rozkrájíte dýni na kusy, vydlabete z ní vnitřek, jadýrka a takové to voštinaté, kupodivu tam necháváte slupku, rozsekáte ji na kousky a hodíte na orestovanou cibulku. Pak vše zalijete vývarem z würzelu (bylinná směs na vývar) a rozvaříte doměkka. Pak už jen šlehačem rozmixujeme do pyré a jemně dochutíte balzamikem nebo zázvorem a podáváte. Samozřejmě, že za nákup na této farmě zaplatíte nějakou sumu, ale zcela jistě se vyplatí investovat do zdraví, neboť jídlo je podstatnou součástí našeho života a zejména našeho těla.

Já sama patřím k těm, kteří si život bez masa neumí představit. Tohle vaše povídání mě ale celkem nalomilo a proto se chci zeptat, není pak jídelníček jednotvárný?

Jaroslav Dušek: Není. Stačí se trochu rozhlédnout a hned najdete širokou paletu a škálu vynikajících potravin a chutí. Mám moc rád houby, například hlívu ústřičnou, ze které připravíte velmi chutnou falešnou dršťkovou polévku, k nerozeznání od pravé. Pohanka, jáhly, cizrna, kus-kus, sejtan, robi, kroupy, kukuřice, přece vám to tu všechno nemusím vyjmenovat. Baví mě objevovat nové chutě a necítím se nijak omezen. Někdo říká, že bez masa si nepochutná, ale já to dnes již mám obráceně. Já si nepochutnám na mase.

Zdroj: http://www.vareni.cz/

Mnislav Zelený alias ATAPANA (Hydepark, ČT 15.12.2012)

Vynikající a inspirativní rozhovor o civilizaci, přírodních národech a našem zdeformovaném vnímání světa. - Mnislav Zelený je etnolog, spisovatel a bývalý velvyslanec v Kolumbii a Ekvádoru. Je adoptivním členem indiánského kmene Jawalapiti, do Amazonie jezdí jak domů. - Jak se dívá na odlišné kultury? Čím by nás mohl inspirovat svět šamanů?

Jaroslav Dušek - Obnovení schopnosti vnímat jeden druhého

Z Konference Svoboda NaŽivo II., konané 8.11.2012 v pražském kině Vzlet

Jaroslav Dušek je především znám jako herec – každý si nejspíš vzpomene na jeho legendární filmové role (třeba v Pelíšcích), znalci milují jeho divadelní představení – divadlo Vizita, které spoluzaložil, je postaveno na čisté divadelní improvizaci, anebo jeho další umělecké role (režisér, moderátor). Přesto se více než jako herec dá popsat jako inspirátor, tedy muž s pozoruhodnými, inspirujícími (a někdy i kontroverzními) názory na svět. Pokud budete na internetu hledat, co že to kdysi říkal o šamanech, místo toho třeba najdete, že si postavil alternativní hliněný dům. Že každý rok ze zdravotních důvodů drží půst. A že chce prostě být blíže přírodě. Kromě toho, když už je jedním z témat této konference vzdělávání, působil též jako pedagog - učil na FAMU, příležitostně též na JAMU a DAMU

Přednáška Jaroslava Duška

http://svobodanazivo.cz/recnici/jaroslav-dusek na Svobodě na Živo

Zátoka

Zátoka, oscarový vítěz z roku 2010 v kategorii nejlepší dokumentární film, sleduje elitní tým aktivistů, filmařů a potápěčů, kteří se vydali na tajnou misi, jejímž cílem bylo proniknout do skryté zátoky v japonském Taiji a odhalit její hrozivé tajemství. Využívali při tom speciální techniky, včetně skrytých mikrofonů a kamer ve falešných kamenech, a díky tomu odhalili, jak děsivě tato malá přímořská vesnice přispívá k obrovským ekologickým zločinům, jenž se dějí celosvětově. Výsledkem je provokativní mix investigativní žurnalistiky, eko-dobrodružství a poutavých filmových obrazů, který dohromady tvoří nezapomenutelný příběh inspirující k akci diváky po celém světě. [Zdroj: HBO] (oficiální text distributora)

Pozemšťan

Poté, co se uznávaný vysokoškolský profesor historie John Oldman rozhodne k nečekané rezignaci na svůj post, schyluje se k rozlučkovému večírku na odlehlé chatě na samotě. Právě na této party chce také profesor svým nejbližším přátelům vysvětlit příčiny zkratkovitého počínání. Jak se ale záhy ukáže, odůvodnění není zdaleka tak prozaické, a už vůbec ne snadno stravitelné. Oldmanova slova všechny zaskočí. Profesor totiž tvrdí, že hlavním důvodem jeho odchodu je nesmrtelnost. Prý je na světě již čtrnáct tisíc let a každých deset roků musí měnit své působiště, aby jej nevypátrali nesprávní lidé. Nikdo mu pochopitelně nevěří, a tak brzy začne intelektuální, emocemi nabitá historiografická přestřelka vedená ve snaze prokázat profesorovu lež. Jenže trhliny nepřicházejí. A všechny dosavadní jistoty se začínají pomalu hroutit. (oficiální text distributora)

Upozorňuji, že tento film není nahrán na tomto serveru a majitel blogu za něj nebere žádnou zodpovědnost.

Duše K - tentokrát o stromech

Přímé přenosy z Divadla Kampa, které můžete sledovat i na webu ČT24, obohatil 14. října další příspěvek do besedního cyklu Duše K. Tématem hovoru byly tentokrát stromy a hosty Jaroslava Duška Laco Miko, bývalý mininistr životního prostředí, a šaman Agustin Grefa, který představil ekvádorsko-český projekt Život postaru.

kliknutí na obrázek vás přesměruje na článek a videozáznam:

Duše K - jako Duše Kampy, K jako kyslík, květina nebo Kosmos? Jaroslav Dušek si nejraději vypráví s lidmi z oblasti vědy, výzkumu, objevů a vynálezů, což se mu prostřednictvím tohoto pořadu plní. Poučí tak nejen sebe, ale i diváky a zároveň je zavede do prostředí, kam by se sami nevypravili. Zábavný, populárně naučný večer zve do míst, kde přebývá homo sapiens se smyslem pro humor.

zdroj: ceskatelevize.cz

Jak se nestat PACIENTEM! - MUDr. Jan Hnízdil

Aneb jak si uchovat zdravý rozum a celostní zdraví. A také, že „zlo" je potřeba pojmenovat, identifikovat a pak odmítnout. - Vystoupení známého lékaře na Setkání Gošárníků 5, tentokrát v Horním Bradle, v hotelu ŠARZ, na akci nazvané „PROSINEC 2012 - ZAČÁTEK NAŠEHO VĚKU". Moderuje Igor Chaun a pořádá Goscha o.s. - - MUDr. Jan Hnízdil, narozen 1958, je původně internista a rehabilitační lékař; spisovatel a publicista. Věnuje se celostní a psychosomatické medicíně. Veřejnost na sebe upozornil svými výraznými vystoupeními proti současnému společenskému a zdravotnímu systému. Pracuje v Centru komplexní péče v Dobřichovicích u Prahy.

www.goscha.cz

Legenda o Atlantidě - 5.dílný dokument

Neuvěřitelně obsáhlý dokument o vzniku světa a lidského druhu. Je rozdělen do pěti částí, které vypráví o spojitostech mezi Atlantidou, starými kulturami, světovými náboženstvími, královskými rody, nacistickým hnutím, UFO, okultismem, tajnými společnostmi a současnou fází vývoje lidstva.

Jak funguje vláda (mimozemšťan)

O tomto videu se často zmiňuje Jaroslav Dušek, a proto jsem se rozhodl jej vyhledat a umístit sem. Rozhovor mimozemšťana s člověkem o vládě a společnosti. Jeho úhel pohledu nás donutí se zamyslet nad věcma, o kterých lidé moc nepřemýšlí, poněvadž už je považují za samozřejmost a nedovedou si představit, že by celá společnost mohla fungovat i jinak a lépe. Naštěstí nastává doba, kdy si to začíná čím dál více lidí uvědomovat :).

Kdo doopravdy jste

Význam a síla přání v přítomném čase

La Luna